Celou noc jsem nemohla spát kvůli bolestivým nohám a už to nedokázala vytrpět dále. Potom přišel Anděl a odvedl mě do nebe.
Když jsme dorazili do nebe, tam čekal na mne Boží Otec. Vypadal asi jako čtyřicetiletý muž v tmavém obleku s krátkými šedivými vlasy.
Boží Otec řekl: „Vím, že pro Mě trpíte hodně a nemohu Vám poskytnout mnoho úlevy, protože potřebuju Vaše utrpení, ale jedinou odměnou, kterou Vám můžu nyní udělit, je pozvat Vás na Moje Hostinu v nebi. To je Můj Nebeský Království.“
Byla jsem tak překvapena Pánovým pozváním a krásným stůlkem před sebou, že mi chyběly slova.
Hostinský stůl byl dlouhý a elegantně ozdobený, kolem něj sedělo mnoho svatých lidí. Nosili bílé a jiné měkké barvy a všichni vypadali tak šťastní. Seděla jsem vedle Božího Otce na Jeho pravici.
Stůl svítil, byl pokryt nejkrásnější porcelánovou nádobou, hodnou královské rodiny. Bylo plno všech druhů jídla. Uviděla jsem i malé pečené brambory a myslela si, že možná Pán ví, jak mi chutnají. Nebylo tam maso, ale mnoho zeleniny a sladkostí. Atmosféra byla tak radostná.
Když všichni užívali, Boží Otec vstál a já se okamžitě vztyčila v poctě našeho Otce. Všichni ostatní zůstali sedět.
Boží Otec promluvil k všem u stolu krásnou řeč o duchovních věcech, jak je šťastný, když se lidé připojují k Němu, že Jeho láska je nekonečná a jak rád vidí všechny své děti společně.
Potom Bůh Otec obrátil na mě a řekl: „Co se týče náší Valentiny, konečně Slovenští lidé objevují Můj Pravý Svatý Slovo skrze její psaní. Dosud odmítali každé slovo, ale nedávno někteří z nich objevli poselství a jsou s tím velmi šťastní, ale některým je stále daleko. Neposlouchají Mého Svatého Slova, které dám jí — neví, jak důležité je Moje Svaté Slovo. Jsou příliš pyšní. Modli se za ně.“
„Tak doufám, že si uvědomí a vrátí se číst Můj pravý Svatý Slovo, který mluvím skrze Valentinu.“
„Takto by měli žít na zemi Moji děti — duchovní život, ne materiální. Nemohu se dostat k svým dětem na zemi — abych je pomohl oddělit od těchto věcí. Musí tam žít a já jim poskytuju věci, Já jsem Poskytovatel, ale nemají se k těmto věcem přivázávat, protože nebudou dlouho.“
Bůh Otec mluvil dlouhou dobu, potom ptal: „Valentino, je něco, co pro tebe mohu udělat?“
Odpověděla jsem: „Otče, nyní není žádné benzín. Lidé, kteří mi pomáhají, zda bys prosím zvlášť požehnal.“
Odvětil: „Jejich odměna bude velká! Ne zde na zemi, ale v Nebi. Nedělej si starosti, já se o ně postarám. Je skrze Můj Providenci, že ti pomáhají.“
Rekl: „Nyní je strach před nedostatkem benzínu, omezení potravin a budete být stále více omezováni — ale nedělej si starosti o to, jen důvěřuj Mně. Já jsem Poskytovatel. Budu poskytovat. Skrze změny, které dělají ve světě, snaží se lidí stále více omezovat a kontrolovat.“
Cítím se tak dobře s naším Pánem — tak radostně, šťastně a bezpečně. Být v Jeho svatém přítomství znamená vše. Úplně vyřadíte svět venku a již to nehrají žádnou roli. Byt duchovní je pro všechny nás nejdůležitější věcí v životě.
Děkuji, Bože Otče, že jsi mě pozval na svůj Hostinu.