Dnes ráno jsem poslouchala zprávy o změnách, které naše vláda plánovala zavést, což mě znepokojilo a vyvolalo ve mně obavy.
Ob 나타vila se Blahoslavená Matka v doprovodu Anděla. Řekla: „Moje dcero Valentinno, jakmile Moje děti uslyší ve světě nějaké špatné zprávy, přichází temnota, protože se bojíte. Nebojte se, Moje děti, to je temnota ďábla.“
„Moje děti, příliš mnoho posloucháte světských věcí a všechno si to přenášíte do své duše. Vaše duše místo světla temní, protože Mojemu Synovi dostatečně nevěříte. Věřte Mojemu Synovi. Moje děti, buďte stateční. Modlete se! Nebojte se — Můj Syn má všechno na starosti.“
„Moje dcero Valentinno, dovol mi odstranit veškerou temnotu,“ řekla a pak mě Blahoslavená Matka objala a naplnila mě útěchou a mírem, které mi odebraly všechny mé starosti. S chalejným úsměvem poté zdjęla svůj plášť, položila ho do mých rukou a já jsem ho jemně přeložila přes své levé paží.
Řekla: „Drž si ho do dnešní noci. Dnes v noci si pro něj přijdu.“
Blahoslavená Matka mě poté vzala do Čistce, abych utěšila Svaté duše. Po návštěvě u Svatých duší jsme opustili Čistec a náhle se ocitli mezi nebeskými lidmi oděnými v bledě barvách. Blahoslavená Matka byla velmi veselá, když s nimi mluvila, zatímco já jsem stála vedle ní.
Řekla: „Lidé dnešního světa připravují velmi velké divadlo. Bude oslavována velká událost a bude se jí účastnit celý svět.“ Blahoslavená Matka měla na mysli nadcházející fotbalové mistrovství světa. Lidé ctící „míč“ místo Boha.
Před námi stála kaple a následovali jsme Blahoslavenou Matku, jak nás dovnitř vedla. Uvnitř byl velký krucifix. Stála jsem vedle Blahoslavené Matky, když jsme si všichni klekli před krucifixem a modlili se.
Anděl mě poté vzal zpět domů.
Mala jsem trochu obavy z držení pláště Blahoslavené Matky, protože řekla, že si pro něj přijde. To to obvykle znamená, že ode mě něco žádala, většinou modlitbu a utrpení.
Večer jsem se pomodlila, včetně sedmnácti otčenášů na počest Boha Otce, svatého růžence a litanie. Kolem jedné třiceti ráno jsem zhasla světlo, abych šla spát.
V momentě, kdy jsem zhasla světlo, slyšela jsem kroky. Rychle jsem ho znovu zapnula, ale nikoho jsem neviděla. Rozhodla jsem se o ten zvuk nedělat obavy a místo toho jsem se modlila k adoraci našeho Páně. Náhle mě zasáhla nesmírná bolest v obou nohách. Bolest trvala až do sedmi hodin ráno, kdy náhle ustala.
Tím tím Blahoslavená Matka myslela, když řekla, že si pro svůj plášť přijde. Bolest, kterou jsem celou noc trpěla, znamenala, že se s mým utrpením plášť vrátil k Ní.
I když jsem celou noc nespala, náš Pán mi stále dodává sílu. Ráno mám pocit, že jsem obnovená.